Zpráva z tábora 2015

Letní pobyt pro děti s narušenou komunikační schopností a se sluchovým postižením

„Cestou kamenitou“ (červenec 2015)

 

Ani se tomu nechce věřit! Náš krásný nezapomenutelný Švagrov už pomalu mizí z kolektivní táborové mysli, protože ubývá těch, kteří si ho pamatují. Přibývají nováčci, kteří si vytvářejí vztah ke Slunečné (v centru CHKO Jeseníky) v Nové Vsi u Rýmařova.

Už popáté jsme se sešli tady, k prožití našeho dalšího táborového příběhu. Jeho postavami byli kameničtí bratři a čaroděj, který si k ovládnutí světa přál „znamení zla“. Jeden z bratrů ho odmítl. Pod čáry kouzelníka zkameněl. Druhý, ve strachu a za příslib osvobození bratra, znamení vytvořil. Co mu bylo odměnou? S nedobrou se potázal i on. Nu, co mohl od zloducha čekat. Čaroděj ho zbavil sluchu a hlasu.

Avšak kameníci se nevzdávají a tak i ten náš si poradil. Našel totiž 40 táborníků, kteří mu pomohli. A co víc - pomohli i sobě. Mnozí se přestali bát tmy a překonávali sami sebe v pochodu a těžkých horských podmínkách. Dokonce se dokázali vyrovnat se skutečností, že není signál a elektřina. A v těžších chvilkách se vytvořila pouta táborového přátelství.

 

Táborový pokřik (i ve znaku)

Ten, kdo závist v sobě má, toho čeká pohroma. Bolest, temno, zloba, jed, to je čarodějův svět. Kamenitou cestou jdeme, kameníkům pomůžeme!

 

Táborová hymna  (i ve znaku) - melodie je podle písně „Teče voda“

1. Kameník, kameník, kameničtí bratři,

uměli pracovat, byli jak se patří.

Čaroděj, čaroděj, plný temné síly,

jednoho zkameněl, děti po něm zbyly.

 

Refrén

Bolest a temno, jen ať se neraduje,

všechno zlé pomine.

[: Závist a zloba, závist a zloba, prohrají, jak by ne! :]

 

2. Bez hlasu, bez sluchu, ale s čistou hlavou,

teď druhý kameník, hledá cestu pravou.

Cesta kamenitá, překážky mu chystá,

a my mu pomůžem, záchrana je jistá.

 

Co bylo důležité? Dozvěděli jsme se o kamenech, balvanech a skalách - o jejich významu v životě člověka. Všichni jsme poznali kamenné i ty „své“ stupně tvrdosti.

Vždycky jsme se na všem domluvili. A co bylo řečeno - to platilo.

Těšíme se, že příští rok se sejdeme znovu.

Tábornické „ahoj“ tomuto roku a veselé „ahoj“ zase tomu příštímu. Co bude? Nechme se překvapit!

 

Přerov 17. 11. 2015 za všechny           PaedDr. et Bc. Eva Stryková, klinická logopedka

                                                                    PhDr. Vlasta Krpcová, klinická logopedka

                                                                    Mgr. Aneta Hermany, logopedka ve zdravotnictví

                                                                    Mgr. Igor Hornišer, historik